Největší město a přístav na stejnojmenném ostrově (2 500 obyv.)a jeho administrativní středisko. Město Pag leží na jihovýchodním pobřeží ostrova Pag, u stejnojmenného zálivu (Paški zaljev), který postupně směrem na jihovýchod přechází v mělké slané jezero (Paška solila). I v ostatních částech je záliv dost mělký.
Hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva je zemědělství, chov ovcí, výroba soli (rozsáhlé saliny a solné mlýny), stavba malých lodí, rybolov a turistický ruch.
Speciality: pažský sýr (paški sir), žádaný v celém Chorvatsku, uchovává se zabalené v utěrce navlhčené olejem, kvalitní bílé víno žutica, med (jako specialita i med ze snůšky ze šalvěje lékařské). Velmi žádané je pro svou kvalitu maso ze zdejších jehňat a ovcí, pasoucích se po celý rok pod širým nebem na pastvinách, kde jsou rostliny v důsledku vypařování mořské vody prosyceny solemi a dodávají masu specifickou chuť. Zdejší krajky šité jehlou a tenkou nití si získali proslulost (pažská krajka - paška čipka).
Koncem středověku utrpěl Pag v bojích se Zadarem obrovské ztráty. Obyvatelé se shodli, že nebudou opravovat staré zničené město, ale vybudují na sousední lokalitě město nové. Byl to počin ve své době a v této oblasti neobvyklý a progresivní. Pag začal od r.1443 stavět podle svých v té době velmi moderních plánů největší gotický sochař stavitel v přímoří Juraj Dalmatinac. Město se začalo budovat jako gotické, ale během výstavby přibývalo renesančních prvků. Síť pravidelných rovnoběžných ulic protínaly kolmice druhých komunikací, náměstí tvořily pravidelné obdélníky nebo čtverce.
Dílem Dalmatincovým nebo jeho spolupracovníků a žáků byly jak nejvýznamnější budovy v městě, tak i další stavby, byl to především, Knížecí palác (Knežev dvor) na hlavním náměstí, sídlo benátského místodržícího a později i městské rady. Dominantou hlavního náměstí (Trg kralja Krešimira), kde stojí palác, je však kostel Nanebevzetí P.Marie (Marijinog uznesenja). Ten bývá sice označován jako katedrála, ale nikdy se jí z historicko-politických důvodů nestal, i když se jako biskupský začal stavět. Pozoruhodnou stavbou je věž Skrivat (kula Skrivat) nebo též městská věž (Gradska kula), původně jedna z devíti věží městského opevnění (jediná, která se dochovala). Z honosných paláců a domů zdejších patriciů, např. Portadů, Jadrulićů, Matasovićů se po přestavbách nezachovalo téměř (nebo vůbec) nic.
Z několika dalších kostelů patří k nejhodnotnějším kostel sv.Markéty (Sv.Margarita), patřící ke klášteru benediktinek. V historii města má významné místo. Byla tu první dívčí škola a školka na ostrově. Sestřičky mj.zasvěcovaly zdejší dívky do tajů zhotovování krajek. Ve svém humanitárním díle pokračují i v současnosti - pomáhaly ve válečných a poválečných 90.letech uprchlíkům a sirotkům a organizovaly pro ně všestrannou pomoc. S jejich klášterem se pojí jedna zvláštnost: sestřičky pečou dodnes pro celé město zvláštní preclíky, kterým se v této oblasti říká baškotini a jsou tu velmi oblíbené.m ostrově (2 500 obyv.)a jeho administrativn.
